|
|
Význam ekotonálních společenstev les-bezlesí a jejich charakteristik pro složení ornitofauny
Svoboda, Petr
Ekotonální společenstva jsou specifickým biotopem řady různých organismů. Tato bakalářská práce zkoumá a srovnává složení hnízdních společenstev ptáků v ekotonálních společenstvech les-bezlesí a v navazujících biotopech lesa a bezlesí. Výzkum ptačích společenstev proběhl v roce 2021 pomocí třech termínů sčítání ptáků na 90 bodech rozmístěných systematicky na 30 vybraných lokalitách reprezentujících ekoton les-bezlesí s různými charakteristikami. Celkem bylo zaznamenáno 54 druhů ptáků, 39 druhů v lesních biotopech, 3 v biotopech bezlesí a 37 v ekotonu les-bezlesí. Celkově nejhojnějším druhem byl budníček menší (Phylloscopus collybita Vieillot, 1817), pěnkava obecná (Fringilla coelebs Linnaeus, 1758) a pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla Linnaeus, 1758). Druhové složení i diverzita ptačích společenstev se mezi sledovanými biotopy signifikantně lišila, kdy společenstva bezlesí byla výrazně chudší než společenstva lesa a ekotonu. Ptačí společenstvo ekotonu bylo tvořeno kombinací druhů lesa i bezlesí, ale hostilo i pro ekoton specifické druhy, jako je například strnad obecný (Emberiza citrinella Linnaeus, 1758), linduška lesní (Anthus trivialis Linnaeus, 1758) a stehlík obecný (Carduelis carduelis Linnaeus, 1758). Podíl lesního okraje s křovinami byl potvrzen jako nejvýznamnější charakteristika ekotonu les-bezlesí se signifikantním vlivem na složení ptačích společenstev, kdy u osmi druhů bylo potvrzeno, že preferují lokality s vyšším podílem křovin podél lesního okraje a pouze dva druhy preferovali ekoton s minimem křovin.
|
|
|
Vztahování se k druhému člověku v etice E. Levinase
VOLFOVÁ, Adéla
Práce je koncipována teoreticky a tvoří ji dvě hlavní kapitoly. Zabývá se etickou koncepcí vztahu k druhému člověku, kterou představuje francouzský filosof 20. století Emmanuel Levinas. Rozpracován je vztah mezi Já a Druhým, ve kterém je druhý člověk vždy prvotním centrem mého zájmu. Primárním znakem Levinasovy etiky je vykázat ji jako první filosofii. Jde mu tedy především o chápání metafyziky v čistě etickém pojetí. U Levinase dochází k události etického obratu, kdy nastává nahrazení dosavadní ontologie, jež se zaměřuje na teoretické poznání metafyzikou. Morálka je pojímána jako základ etického vztahu s druhou osobou. Tento interpersonální vztah je vždy vztahem asymetrickým a bytostně etickým. Levinasova etika je etikou odpovědnosti za Druhého, ve které je možné přiblížit se Druhému. Etika se zabývá pojetím transcendence, Nekonečna, exteriority a interiority.
|
|
|
Problém vcítění v kontextu filosofie Edity Steinové
ŠTORKÁNOVÁ, Radka
Práce si klade za cíl vnořit se hlouběji do rané filosofické tvorby Edity Steinové a to především s přihlédnutím na její disertační práci K problému vcítění. Tu obhájila roku 1916 u Edmunda Husserla a jejím hlavním přínosem je otevření otázky po možnosti zprostředkování poznání světa mezi subjekty navzájem. Ve své prvotině se Steinová zaměřuje na samotný akt vcítění, konstituci psychofyzického individua a ptá se po jejich podmínkách a po možnostech vciťování a našeho vlastního sebe-pojetí. Práce bude sledovat podrobně linku jejího uvažování a pokusí se uceleně a v kontextu uchopit její přínos k tématům, jako je intersubjektivita a konstituce našeho já a prožívání, na hranici fenomenologické metody. Stranou nezůstanou ani přidružené otázky, včetně problémů spojených s otázkou vcítění.
|
|
| |
|
|
Chov bezobratlých živočichů a jeho použití ve výuce na školách
Farionová, Jana ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Předložená bakalářská práce má rešeršní charakter, zabývá se obecnou charakteristikou vybraných skupin bezobratlých živočichů a jejich chovem, který je vhodný pro domácí nebo školní prostředí. Zpracované téma souvisí se studovaným oborem, obsahuje návod, možnosti chovu bezobratlých živočichů a vybrané druhy. Mohou z něho vycházet jak učitelé, tak i žáci a studenti biologie. Několik částí je věnováno základním prvkům, na které je dobré se při výuce zaměřit a které jsou na daných organizmech dobře pozorovatelné. Úvodní část se věnuje krátké charakteristice bezobratlých živočichů, zahrnuje slovník pojmů vyskytujících se v textu a obecně informuje o zásadách chovu. Další kapitoly obsahují charakteristiku a chov vybraných skupin, příklady vhodných druhů a problémy, které mohou nastat v chovu. Jednotlivé skupiny živočichů jsou doplněné o možnosti, jak je lze využít při výuce na školách. Práce je doplněna obrazovou dokumentací. KLÍČOVÁ SLOVA Bezobratlí, charakteristika, chov, druhy
|
|
|
Druhý u J.-P. Sartra a E. Lévinase
Tlapa, Tomáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomové práce je filosofickou interpretací problému intersubjektivity v díle Jeana- Paula Sartra (1905 - 1980) a Emmanuela Lévinase (1906 - 1995). V první části práce pojednává o Sartrově pojetí intersubjektivity, jak je vypracováno v díle Bytí a nicota. Kapitola o Sartrovi (po stručném úvodu do jeho filosofie) tematizuje jednotlivé aspekty Sartrovy teorie intersubjektivity. První část diplomové práce je zakončena kritikou Sartrovy teorie intersubjektivity, která nám umožňuje pojednat o Lévinasově pojetí intersubjektivity jako o koncepci alternativní. Jádrem interpretace Lévinasovy koncepce je kniha Totalita a nekonečno. Závěrečná část práce shrnuje hlavní rozdíly obou koncepcí. Klíčová slova: intersubjektivita, druhý, existence, svoboda, etika, Sartre, Lévinas
|
|
|
Druhy civilního procesu
Chromčíková, Viktória ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Druhy civilního procesu Viktória Chromčíková Abstrakt Tato práce pojednává o různých druzích civilního procesu, které se vyvinuly k ochraně subjektivních práv v soukromoprávní sféře. Tím, kdo primárně poskytuje ochranu právům, jsou soudy. V civilním řízení rozhodují spory vzniklé v soukromoprávních vztazích a rozhodují další věci, které stanoví zákon. Historicky se vyvinulo několik druhů civilních procesů. V kapitole jedna je popsán vývoj civilního procesu až do současnosti. V dalších kapitolách jsou rozebrány jednotlivé druhy podle české stávající právní úpravy. Sporné řízení je řešením klasického sporu dvou proti sobě stojících stran, co obnáší všechno, co s tím souvisí - řízení se zahajuje na návrh žalobce a vede se v něm jednání, na kterém jsou vyslechnuty obě strany (nebo alespoň mají stejnou možnost). Před zahájením sporu nebo i během něj je možné vyřešit spor mimosoudní cestou (mediací, smírem nebo pomocí rozhodce). Výhody a nevýhody těchto postupů jsou popsány v kapitolách 2 a 3.2. této práce. Dále je tady nesporné řízení, ve kterém je rozhodováno o právních vztazích na základě zvláštního zákona, přičemž není nutná aktivita účastníků. Na vydání rozhodnutí existuje určitý veřejný zájem. Proto se toto řízení zahajuje i z úřední povinnosti a ohledně zjišťování skutečností se v něm uplatňuje zásada...
|
|
|
Tělo toho druhého. Erotické obsahy jako učivo ve výtvarné výchově
Ondřichová, Petra ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Tělo toho druhého. Erotické obsahy jako učivo výtvarné výchovy." má charakter průzkumné sondy. Je zaměřená na erotiku v prostředí školské instituce. Tato práce se zabývá tělem a jeho erotickými obsahy ve výtvarné kultuře. Snaží se objasnit pojem erotika. Hledá její různé přesahy do oblasti filozofie, reklamy, školy, osobního a veřejného života. Tato práce je spjata především s výukou erotického tématu a problematiky začlenění erotiky do vyučovacích hodin výtvarné výchovy. Cílem je tedy zjistit, jak jsou děti/studenti k tomuto tématu senzitivní. Celý text je doplněn autentickými výpověďmi studentů, učitelů, ale i rodičů vztahující se k tématu erotika ve škole.
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
|
Emmanuel Levinas on human freedom and relation to the other
Hreško, Ján ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Sloboda človeka a vzťah k druhému u Emmanuela Levinasa Ján Hreško ABSTRAKT Dizertačná práca pojednáva o filozofickom probléme slobody človeka z intersubjektívneho a etického hľadiska. Interpretuje a komplexne spracováva chápanie slobody u Emmanuela Levinasa a ukazuje, že tejto otázke vo svojich dielach venoval veľkú pozornosť. Práca vychádza predovšetkým z formulácie tohto problému v jeho hlavných povojnových dielach, no pokúša sa o jeho tematické spracovanie. Objasňuje v akom zmysle je sloboda spojená so základnými východiskami a ideami jeho etiky. Skúmanie sleduje konštitúciu slobody telesnej a ekonomickej bytosti. Vysvetľuje tézy o kritike, ospravedlnení a investitúre slobody. Osobitne sa zameriava na otázku postavenia človeka v histórii. A nakoniec približuje hlavnú Levinasovu tézu: zodpovednosť predchádza slobode. Súčasne si kladie otázky: V akom zmysle Levinas rozumel mnohoznačnému pojmu sloboda? Je u Levinasa prítomný jeden, alebo viac pojmov slobody? Aký je vzťah medzi mojou slobodou a slobodou druhého? Čo znamená, že prijatie etického nároku nezávisí od mojej vôle a voľby? A aký je pozitívny význam nekonečnej zodpovednosti za iného? Hlavnú tézu práce možno vyjadriť takto: podľa Levinasa ma práve prijatie vlastnej nevypočítateľnej zodpovednosti robí ľudským a pomáha mi nesústrediť sa na vlastný...
|
host ::
RSS.